Bolesti zad způsobují velké zdravotní problémy v populaci po celém světě. V tomto článku najdete nejnovější informace a rady, jak si pomoci při zvládání tohoto zdravotního stavu. Bolesti zad jsou časté, ale málokdy závažné.
Tento článek je převzat z www.rte.ie.
(https://www.rte.ie/eile/brainstorm/2018/0130/937071-all-you-ever-wanted-to-know-about-back-pain/)
Autoři: Dr. Mary O´Keeffe, University of Limerick, University of Sydney
Dr. Kieran O´Sullivan, University of Limerick, Aspetar Orthopaedic and Sports Spine Centre, Doha, Quatar
Nepropadejte panice, pokud vás začala bolet záda
Téměř každého z nás někdy bolela záda. Jedná se o normální součást života, stejně jako je únava, špatná nálada nebo nachlazení.
I přesto, že některé epizody bolestí zad se mohou zdát vážné a děsivé, většina lidí se z toho dostane relativně rychle (během šesti až osmi týdnů) a zpravidla bez nutnosti navštívit lékaře nebo fyzioterapeuta. Stejně jako migréna, astma a deprese, bolesti zad mohou mít opakující se průběh, kdy bolest přichází a odchází. Jinými slovy, pokud někdo již bolesti zad zažil, je pravděpodobné, že se tento stav bude opakovat.
To, že se bolesti zad budou nejspíš opakovat, by nemělo vést k zoufalství. Občasná bolest zad ještě neznamená být těžce postižený. Jak jsem již zmínil, téměř každý se s ní někdy za život setká. A tudíž by to nemělo být viděno jako něco vzácného nebo závažného. Je přínosnější najít příčinu bolestí zad, vědět, co dělat a nedělat, nikoliv se jen snažit bolesti zad za každou cenu vyvarovat.
Nevyhledávejte hned odbornou pomoc
Velmi často mohou být bolesti zad nepříjemné a stresující, vedoucí k pocitu dalšího poškození tkáně. Lidé, kteří se dostanou do této situace, často vyhledávají pomoc odborníků. V dnešní době je však na základě odborných studií více než jisté, že většina terapií od různých odborníků není ani zdaleka tak efektivní, jak jsme si dříve mysleli. Navíc, rozhodnutí vyhledat odbornou pomoc, když bolest rychle neodešla, může vést k tomu, že dotyčný bude poslán na další drahá a neefektivní vyšetření.
Pro ilustraci uvedu příklad: většina lidí si myslí, že rentgen a magnetická rezonance přesně ukážou příčinu jejich bolestí zad a povedou k lepšímu stanovení léčebného plánu. Nicméně výzkumy ukazují, že závažné onemocnění se vyskytuje pouze u jednoho procenta lidí s bolestí zad a přístrojové vyšetření je nutné pouze tehdy, když je podezření, že se člověk nachází právě v tomto jednom procentu. Nutno dodat, že specialista by měl být schopen identifikovat příznaky, které by mohli vést k závažnému onemocnění.
Ve stejném duchu je třeba mluvit o lécích proti bolesti, které nejsou tak účinné při léčbě bolestí zad a souvisí s nimi závažné vedlejší účinky. Paracetamol, protizánětlivé léky a opioidy se v rámci studií neukázaly efektivnější než placebo lék (bez účinné látky). Tyto léky navíc neurychlí uzdravení a potenciálně mohou lidské tělo i poškodit. Pokud se někdo rozhodne užívat léky proti bolesti, měl by nejdříve zkusit ty, které se dají koupit volně v lékárně. Důležité však je, aby to nebyl jediný způsob léčby (kombinujte s fyzickou aktivitou atd.) nebo snad dlouhodobé řešení.
Chirurgická léčba je pro bolesti zad nutná jen zřídkakdy. Téměř všechny mezinárodní směrnice doporučují se chirurgickému řešení po dostatečně dlouhou dobu vyvarovat a nechat čas pro přirozené hojení nebo pro využití neinvazivních přístupů, jako je cvičení nebo fyzioterapie. Bohužel je mnoho lidí stále posíláno na operace velmi časně (např. stabilizace bederní páteře), což ve výsledku znamená více výdajů, zvýšené riziko a nezdá se, že by tento přístup zlepšil konečný stav pacienta.
Pokud je to možné, lidé s bolestmi zad by neměli hned spěchat do bludného kruhu nadbytečné léčby, pokud jsou srozuměni s tím, že bolesti zad přicházejí a odcházejí a že se ve většině případů nejedná o závažné onemocnění. Pokud je člověk přeci jen poslán ke konzultaci, měl by s lékařem prodiskutovat, zda vyšetření, na která je posílán, jsou skutečně nezbytně nutná. Protože rozhodnutí o zahájení léčby může být po několika dnech či týdnech znovu přehodnoceno, pokud se stav nebude samovolně zlepšovat.
Strach z nálezu na magnetické rezonanci není opodstatněný
Když jsou pacienti s bolestmi zad posíláni na přístrojová vyšetření, téměř vždy je možné na snímcích popsat nějaké změny. Většina popsaných nálezů je jen zřídka spojena s bolestí. Výzkum ukázal, že většina lidí bez jakýchkoliv bolestí zad má výhřezy nebo degenerace meziobratlových plotének a degenerace facetových kloubů (drobné klouby mezi jednotlivými obratli). Tyto nálezy jsou zcela normální součástí procesu stárnutí. Můžeme to přirovnat k vráskám nebo šedým vlasům.
Největším problémem ovšem nejsou přístrojová vyšetření, ale jak je lidem závěr vyšetření vysvětlen a co bude následovat. Bohužel je mnohdy lidem s bolestmi zad řečeno, že tento nezávažný stav vyžaduje další vyšetření, obstřik a operaci. Nejen, že je tento postup nevhodný a drahý, ale může produkovat strach, který lidi dále rozptyluje od vhodných pohybových aktivit. Někdy je v životě dobré nenechat kámen na kameni, ale až přiliš mnoho vyšetření u bolestí zad se může stát neefektivním a nadbytečným přístupem.
Nenechte se oklamat zázračně rychlými řešeními
Rychlá léčba, která je někdy podporována reklamními sděleními, se může zdát jako slibná cesta pro léčbu bolestí zad. Vždy se najde nový prášek, zařízení, krém či módní cvičení slibující odstranění bolestí zad. Tyto zázraky nalhávají lidem s bolestmi zad, že nemusí vynaložit žádnou vlastní energii a vytvářejí dojem, že je zapotřebí někoho dalšího, kdo je té bolesti zbaví.
Když jsou bolesti zad v té nejhorší fázi a člověk zkusí některý z výše jmenovaných zázračných přístupů, je pravděpodobné, že se skutečně bude cítit lépe, protože bolesti zad přicházejí v cyklech. Nenechte se tímto oklamat. Stejně tak, jako neexistují rychlá řešení pro obezitu a depresi, neexistují ani pro bolesti zad. Mnoho z těchto zázračných metod nebylo testováno na efektivnost, tudíž potenciálně jen plýtváte penězi a časem. Pokud však byly testovány, nedopadly dobře.
Největší problém s těmito rychlými a snadnými přístupy je ten, že odvádějí pozornost od přístupů, které by byly efektivnější, jako se držet svého cvičebního plánu a zlepšit kvalitu spánku. Bolesti zad jsou obrovským problémem, jsou investovány milióny, abychom pochopili jejich příčinu. Takže pokud se najde efektivní léčba, která bude testována v kvalitním vědeckém prostředí, určitě se o tom dozvíme. Do té doby, pokud nějaký přístup zní až moc dobře, aby to byla pravda, pravděpodobně to pravda není.
Zůstaňte aktivní a vyhněte se klidu na lůžku
Klid na lůžku a odpočinek bývaly velmi populárním řešením bolestí zad. Nicméně, nyní již víme, že lidé s bolestmi zad, kteří zůstanou aktivní (i přes bolest), na tom budou z dlouhodobého hlediska lépe. Je to totiž tak, že čím déle člověk s bolestmi zad zůstane v klidu, tím se bolest, fyzický stav a schopnost návratu k aktivního a plnohodnotnému životu zhoršuje.
Pro čerstvou epizodu bolestí zad platí, že je důležité najít rovnováhu mezi pohybem a zklidňováním bolestí. Je to stejné jako u fotbalisty, který si vymknul kotník: nejdříve se vyvarovává bolestivým pohybům a redukuje trénink po dobu několika dní. Ale zajistí, aby kotník nebyl nepoužíván moc dlouho, což by vedlo k zatuhnutí a snížení svalové síly. Fotbalista se vrátí do normálního tréninku běhěm dní až týdnů postupného zatěžování.
Stejný postup by měl být zvolen při bolestech zad. Je zcela normální, že běhěm prvních pár dní bolestí zad je pohyb páteře a postavení těla výrazně změněno. Jedná se o běžnou reakci a je to jako kulhání s vymknutým kotníkem. Stejně jako u fotbalisty, bylo by dobré dělat zpočátku méně některých pohybů, které zhoršují stav. Nicméně klíčové je zůstat fyzicky aktivní, i za cenu modifikace pohybů a aktivit. Jakmile se bolest zklidní, kvalita pohybu se zlepší. Důležité je však nečekat na úplné odeznění bolesti, než začnete být fyzicky aktivní.
Návrat k běžným aktivitám
Pro lidi s bolestmi zad je typické, že jsou opatrní při svém návratu k aktivitám, jako je golf, zahrádkaření a sex. Existují však silné odborné argumenty, že návrat k běžným fyzickým aktivitám je potřebný ke správné rekonvalescenci.
Lidé se často bojí dělat aktivity, u kterých dochází k ohýbání, napřimování a rotacím. Lidé s bolestí se často vyhýbají některým pohybům (ohýbání, napřimování, rotace) ze strachu, že si v těle něco poškodí. Všechny tyto pohyby jsou však bezpečné (mohou být zpočátku bolestivé) a lidé by měli cítit jistotu a vrátit se k nim.
Pravdou je, že manipulace s těžkými předměty, které nejsou drženy blízko u těla, zvyšuje riziko vzniku epizody bolestí zad. Toto riziko se zvyšuje, když jedinec ztrácí pozornost nebo je unavený. To ale neznamená, že je tato práce nebezpečná nebo že způsobuje poškození, tudíž není nutné se jí vyhýbat.
Za příklad nám poslouží běžec - začátečník. Ten má zvýšené riziko zranění, když trénuje třikrát a vícekrát týdně. Neznamená to, že by se měl běhání hned vzdát nebo že je snad běhání pro něj nezdravé. Zřejmě musí jen změnit několik věcí: objem, který běhá, způsob, jakým běhá a zároveň musí dát tělu více času na adaptaci na novou zátěž.
Je tedy vhodné o bolestech zad a zvedání břemen přemýšlet podobně jako o začátcích nové aktivity. Lidé by měli používat svá záda rozumně a postupně vytvořit toleranci na zátěž – zařazovat různorodé aktivity s variací rychlosti a hmotnosti závaží. Rozhodně by neměli svá záda zabalit do pásu z ovčí vlny a vyhýbat se jakémukoliv pohybu. Záda, stejně jako všechny části těla, jsou k pohybu stvořena a jsou schopna se časem adaptovat na různorodé aktivity a zatížení.
Cvičení pomáhá jako prevence a tlumení bolesti
Cvičení je velmi vhodné pro zvládání bolestí zad a nejlepší je to, u kterého budete schopni dlouhodobě vydržet. Například chůze, běh, cyklistika, plavání, jóga a pilates. Všechny tyto aktivity mají podobný účinek na bolesti zad a jsou stejně bezpečné, takže je jen na vás, co si vyberete.
Lidé někdy dostávají informace o nevhodnosti některých aktivit nebo cvičení. Trendem také je doporučovat konkrétní pohybové aktivity, které ovšem mohou být příliš složité. Sporty, o kterých se někdy hovoří jako o nezdravých (běh po silnici nebo plavání prsou), nebyly nikdy podle žádného výzkumu přímo spojeny s bolestí zad. Všechny tyto aktivity mohu být zpožátku nepříjemné, ale vaše záda posílí. Rozhodně je nepoškodí.
Cvičení je jediným prostředkem k prevenci vzniku opakovaných epizod bolestí zad a může pravděpodobnost návratu bolestí snížit až o polovinu. Čím déle budete cvičit, tím lepších výsledků dosáhnete.
Nepřestaňte chodit do práce nebo se tam co nejrychleji vraťte
Velká část populace si myslí, že zůstat doma a nechat záda odpočinout je to nejlepší, co pro sebe mohou udělat. Je to však ve většině případů špatné rozhodnutí a rekonvalescenci to jen prodlouží. Zamyslete se ještě nad tím fotbalistou s vymknutým kotníkem. Fotbalista zredukuje trénink na několik dní a pak ho začne opět postupně budovat. Nepřestane úplně trénovat. Z pohledu běžné práce by to znamenalo zpočátku změnit nebo zredukovat pracovní nasazení a následně se vracet do původního režimu pod dohledem praktického lékaře nebo fyzioterapeuta.
Lidé, kteří trpí bolestmi zad, mají často strach z dlohodobého sezení nebo hrbení se nad stolem. Ale zde je nutno podotknout, že nebyla vědecky prokázána přímá souvislost mezi pozicí při sezení a vznikem bolestí zad!
Pokud máte sedavé zaměstnání, snažte se být mimo práci aktivní. Hodina fyzické aktivity denně může vykompenzovat potenciální negativní aspekty osmihodinového sezení. Lidé často udávají bolest, když zůstanou dlouhodobě ve statické pozici. Tělo se rádo pohybuje, přerušte sezení a projděte se nebo se protáhněte. Bude to prospěšné nejen pro celkové zdraví, ale i pro páteř.
Zatímco se veškerá pozornost vzniku bolestí zad soustřeďuje na fyzické faktory (sezení, zvedání břemen atd.), zapomíná se na neméně důležité faktory psychosociální. Může jimi být vztah s nadřízenými a kolegy, jestli vás práce naplňuje a baví, jestli se cítíte v práci a doma spokojeni. To jsou všechno velice důležité okruhy, které mají vliv na bolesti zad.
Pamatujte, že je to člověk, kdo potřebuje léčbu, nikoliv jen páteř
Traduje se, že bolesti zad vznikají následkem úrazu nebo poškození. V některých případech skutečně ano, ale my teď víme, že bolesti zad mohou být způsobeny faktory, které nejsou přímo spojeny s úrazem. Mezi tyto můžeme zařadit faktory psychologické (přemýšlení nad tím, že se stav nezlepší, deprese, stres, strach z pohybu), životní styl (poruchy spánku, snížená dávka fyzické aktivity, nadváha, kouření) nebo sociální vlivy (finanční problémy, špatný vztah v práci a v rodině, nespokojenost v práci, vážná nemoc či smrt blízkých).
Příběh bolestí zad je u každého jiný, stejně tak kombinace podílejících se faktorů je vždy unikátní. Snaha složit tuto skládanku může přispět k pochopení, co skutečně bolesti zad způsobuje. Je to jako pochopit, co způsobuje bolesti hlavy, špatnou náladu nebo dráždivý tračník. Bolesti zad jsou vždy stoprocentně reálné, nikdy vymyšlené, ale kombinace příčin se bude u každého lišit.
Kroky ke zlepšení vašeho celkového zdravotního stavu mohou snížit riziko vzniku bolestí zad. Dostatečně spát, být fyzicky aktivní, mít zdravou váhu, přestat kouřit, trávit čas s lidmi, které máte rádi, redukovat stres v práci a doma. Toto jsou všechno rozumné a levné cesty, jak zvládnout bolesti zad a snížit riziko jejich opětovného vzniku.
Článek je volně přeložen z anglického originálu, jakákoliv doporučení nejsou závazná a pokud máte pochybnosti, poraďte se se svým fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem.
Jakub Kozel